Archives

All posts by sibi

Hurvínek při posunuPoslední květnovou neděli v roce 2014 sme vyrazili na zvláštní výlet. Nebyl zvláštní ani vzdáleností cíle, ale spíše použitým dopravním prostředkem. Po cestě „klasickou“ regionovou z Prachatic do Číčenic jsme totiž použili Hurvínka. Pro nezasvěcené se jedná o motorový vůz vyráběný v letech 1948-1956 v Kopřivnické Tatře a později ve Vagónce Studénka. My jsme jeli konkrétně vozem označeným M 131.1487 (tj. vůz vyroben v roce 1955 ve Studénce), ke kterému byl připojen vůz třetí třídy CDF lm 4-9930 (vozy vyráběné mezi lety 1935-1937 v akciové společnosti Ringhoffer).

Další zajímavostí je trať, po které jsme touto soupravou jeli. Je to trať s označením SŽDC 192 (Číčenice – Týn nad Vltavou). Na této trati je totiž od prosince 2013 vyloučena osobní přeprava (resp. není objednávána Jihočeským krajem). Nicméně doufám, že to nebylo mé poslední svezení po této trati. Trať je v současnosti využívána tedy pouze nákladní vozbou (hlavně do Jaderné elektrárny Temelín kam vychází vlečka ze stejnojmené stanice, tj. žst. Temelín).

Těžký rozjezd M 131.1487 ze stanice Týn nad Vltavou

Temelín – Lhota pod Horami:
Újezdec u Číčenic – Číčenice (přeložka původní trati provedena při stavbě jaderné elektrárny)

Předem podotýkám, že tento článek je volnou reakcí na tuto zprávu.

Dnes jsem se byl projít a to hlavně po okolí samotného města a mám hned několik fotek, které podle mě dokazují, že město prostě na UNESCO nemá. Myslím, že dost lidí je zaslepeno krásou náměstí, ale zkuste si jej prohlédnout, nebo pořádně vyfotit, když se tam v klidu prohánějí auta, ostatně jako v celé městské památkové rezervaci. Ono co se týče Prachatic a individuální automobilové dopravy, musím říci, že stejně jako většina měst v naší zemi, zcela otevřeně upřednostňují individuální dopravu. Všude jsou samá parkoviště, chodníky jsou úzké a zklidněných zón ať již s obytnou nebo rekreační funkcí je tolik, že na jejich spočítání stačí prsty jedné ruky.

Nicméně dnes jsem se jen přesvědčil, že Prachatice jsou samozřejmě jakousi „Potěmkinovou vesnicí“. K tomu abych toto zjistil, mi stačilo se projít po místní části lázně sv. Markéty (více viz zde). Stav místních historických budov a jejich okolí je naprostým brownfieldem, mimo to i na oficiálních fotkách na webu města se tím město chlubí! Projekt vytvoření léčebného centra je asi v nedohlednu a stejně jako u dalších chátrajících památek v soukromém vlastnictví město pro jejich záchranu fakticky nedělá nic, jako příklad doporučuji zhlédnout dům v Klášterní ulici číslo 181 (mapa). Chápu, že město nemůže vše, ale zkrátka sankce, tak jak jsou nastaveny teď nefungují a město, které má jednat vždy v obecném zájmu, podle mě má investovat do oprav, nebo alespoň konzervace těchto památek. No myslím si, že kritiky už bylo celkem dost, takže na závěr přikládám pár fotek z lázní sv. Markéty a ještě fotku jednoho architektonického paskvilu, v těsné blízkosti historické budovy gymnázia a historického centra. Přeji příjemné pokoukání…

 

V pondělí 8. 4. 2013 jsem se zúčastnil exkurze do Centra dopravního výzkumu v Brně. Akce byla pořádána v rámci projektu Popularizace výsledků dopravního výzkumu [více zde]. Exkurze to byla zajímavá, na úvod byla série teoretických přednášek, poté jsme se po rautu přesunuli do laboratoří v Tišnově.

Ve čtvrtek 4. 4. 2013 jsem měl díky Ing. Suchánkovi možnost navštívit staveniště křižovatky a nadjezdu U trojice. Stavební práce probíhali v plném proudu a mohl jsem vidět spoustu technických detailů použitých při stavbě mostu. Lávka pro pěší a cyklisty, na které se nyní intenzivně pracuje překračuje i železniční trať SŽDC 238. Proto jedna z mých otázek směřovala k zabezpečení vlakové dopravy po dobu výstavby. Zabezpečení by mělo být následující, pomocná nosná konstrukce podpírající konstrukci lávku po dobu výstavby a ochranná síť. Práce v prostoru trati by měli probíhat v nočních výlukách a v plánovaných výlukách údržby trati.